Reklamy pište SEM
Chceš spřátelit? Napiš SEM

1.díl- Samé hádky

27. července 2010 v 20:58 |  Komiks Osudný Život
obrázek komiks


Tak, napsala jsem vám konečně 1. díl. Musela jsem všechny díly komiksu "Osudný Život" odstranit, protože jsem potřebovala na fotky komiksů napsat moji webovou stránku a taky jsem potřebovala vylepšit text, protože se to ani nedalo říst. Doufám, že to teď bude pro vás lepší.


Ráno

Bylo krásné letní ráno. Slunce svítilo a mě osvětlilo celý pokoj. Cítila jsem jak si pohrává s mými prameny vlasů a zaplétá je. Každý sluneční paprsek byl čím dál silnejší. Začlo mi svítit do očí. Pomalu jsem se probudila.
1.
Sluneční paprsky byly tak silné, že mě probudili. Podle ranního světla se mi zdálo, že je ještě velmi brzy na vstávání. Je přece víkend a já můžu spát až do oběda. Ale viděla jsem, že Bella ještě spí a to znamenalo, že dneska můžu jít do koupelny první já. Takže jsem potichu vyrazila, jako špión a tiše jsem vklouzla do koupelny.
2.
V koupelně bylo docela chladno, takže jsem rychle hupsla do sprchy, abych to měla co nejdřív za sebou, protože jinak bych umrzla.
    Pustila jsem si horký proud vody a stoupla si pod něj. Bylo to tak příjemné. Už jsem necítila ani chlad. Vůbec mi nebyla zima. Bylo to jako kdybych ležela na pláži s drinkem v ruce a užívala si ten luxus.
     Uslyšela jsem nějaký šramot. Ale na to jsem rychle zapomněla,protože tomu proudu krásně horké hody se nedalo odolat. Bylo to jako droga. Slyšela jsem nějaké zvuky, jako by na mě někdo volal. Tak jsem vylazla ven a.....
3.
malinkým okýnkem mezi koupelnou a naším pokojem jsem viděla Bellu, jak nervózně stojí před okýnkem a hází na mě naštvaný pohled. Ztuhla jsem. Proč jsem do té koupelny vůbec lezla? Teď od ní dostanu boxa do nosu. myslela jsem si a pomalinku jsem vyšla z koupelny. Bála jsem se a dál jsem si myslela. Co když od ní dostanu? Je to stejně moje vina, neměla jsem do té koupelny lízt první. Když jsem vylezla z koupelny, tak.......
4.
No vida. Kdo to šel první do koupelny a ani se mě nezeptal? začala na mě Bella řvát. Tak co bych ti udělala? Boxa do nosu nebo bych tě zbyla, že by tě rodiče nepoznali? Vyber si! Já jsem se strašně bála. Ale najednou jsem se vzchopila a zařvala jsem na ni. Ty si ták blbá.  Proč bys mě měla za takovou kravinu bít? Jestli, si říkala pravdu, tak si vážně na hlavu, ty kravko! Teďka jsem byla na sebe pyšná. Ale jenom do chvíle, co se na mě Bella rozkřikla. Tak takhle ty na mě, jo? Takže ty si myslíš, že ti mám říct "To je v pohodě nic se nestalo. Mám tě ták ráda"? No, tak to se mýlíš. Já to jen tak nenechám! Takže si vyber! Buďto rána do nosa nebo tě zbiju celou, tak, že tě mám a ani nepozná. Tak co? Vyber si! Dělej! Teďka už jsem litovala toho, že jsem to řekla. Už jsem nebyla na sebe pyšná. teď byla jenom jedna možnost. Zavolat mamku. Ale to bych se znemožnila a Bella by to pak rozkecala celé škole a byl by z toho největší trapas. A o to jsem fakt nestála. A tak jsem jí jednoduše řekla. Víš, co? Dej mi konečně pokoj. A odešla jsem. Bella za mnou koukala otráveným pohledem. Teďka už mě nemohla zbít, protože mamka zrovna dojedla snídani(ona ji jedla venku) a šla umýt po sobě talíř. Takže Bella naštvaně šla do pokoje.
5.
Takže Bella odešla do pokoje a já jsem měla konečně klid pro sebe. Šla jsem se dívat na televizi, ale v ní nic nebylo. Pak jsem uslyšela, že mi kručí v břiše. Tak jsem se šla podívat do ledničky.
   Tady skoro nic není. Jak je to možný! Vždyť mamka včera koupila celej košík potravin. pomyslela jsem si. Zakřičela jsem na Bellu. Bello! Nevíš, kde sou všechny potraviny z ledničky? Bylo mi trochu divný, že se ptám zrovna jí. Mojí nepřítelkyně. Rozhodně mi neodpoví. myslela jsem si, ale to jsem se mýlila. Včera jsem si na večeři dávala rohlík se salámem a nějakou zeleninu. Ale víc nic. A proč to chceš vědět, ty kravko! zakřičela Bella a tím slovem "kravka" mě dost naštvala. Ani jsem ji neodpověděla. Šla jsem se podívat do skříňky nad linkou. Třaba najdu nějaký sušenky nebo lupínky. pomyslela jsem si. A fíha! Našla jsem lupínky!
    Určitě jsem vám říkala, že mám ráda značku Paul Frank. No, mamka mi koupila lupínky Paul Frank. Ani jsem nevěděla, že něco takovýho existuje. Vždycky jsem si myslela, že je to jenom značka oblečení a nějakých doplňků, ale o potravinách jsem fakt nevěděla.
6.
Když jsem si připravovala snídani, uviděla jsem z okna nějakýho chlápka, jak nám tam nechal nějakej balíček. Pomyslela jsem si, proč by tam ten chlap něchal balíček. bylo mi to dost divný. Co když ten balíček otevřu a na mě něco vyskočí? říkala jsem si potichu. Tak jsem radši pověřila mamku. Mamííí. Nějakej chlap něchal před dveřma balíček. Jdi se mrknout, co v tom je! křikla jsem na mamku. Mamka se na mě podívala a řekla. Proč tam nejdeš ty? Zrovna v televizi dávaj můj oblíbenej seriál! Nevěděla jsem, co jí mám na to odpovědět. Přiznat si to, že se se bojím ten balík otevřít, by bylo blbý, tak jsem si vymyslela. No víš, já... no, ehm, musím ještě dojíst svoji snídani. A co víš? Lidi ho můžou šlohnout a nikdy se nedozvíme, co v něm je! Tak jdi! Mamka se na mě otráveně podívala a řekla: No, tak jo, no. A pomalu se belhala ke dveřím. Rozesmála jsem se.
7.
Mamka otevřela dveře a pomalu šla k balíku. Já jsem se na ní přes okno dívala. Vypadalo to, jako by i ona měla strach ho rozbalit. Ale nakonec ho otevřela. Ani mamka ani já jsme nevěřili svým očím. V krabici byl....počítač! I když jsem přes okno viděla, co v tom balíčku je, stejně jsem se mamky ještě zeptala. Mami, co v tom balíčku bylo? Mamka na mě koukla s jiskřičkami v očích. V krabici byl počítač. No, víš. Já bych ho chtěla prodat, protože by to už byl třetí počítač. Tak co ty na to? zeptala se mě mamka. Já jsem nevěděla co mám říct. Na jednu stranu jsem ho chtěla a na druhou zase ne. No, dobře, tak ho prodej, ale peníze dáš mě, jasný? řekla jsem mazaně. Mamka na se na mě koukla a zasmála se. No, tak na to zapomeň! Za prvé, jsem pro ten balíček šla já a ne ty a za druhé, byl to můj nápad! Takže ne! Teďka mě mamka naštvala. Tak jsem na ni smutně koukla a udělala psí oči. Mami, tak aspoň půlku ceny. Prosíííím. řekla jsem tak nejsmutnějš, jak jen to šlo. Psí oči asi zabrali, protože mamka řekla. Tak jo, ale nebudeš utrácet za kraviny, jasný? Já jsem šťastně odpověděla. Jasný. Byla jsem tak šťastná. Mamka totiž chtěla ten počítač prodat za 50 000,- takže bych dostala krásných 25 000,-. Super!
8.
Potom jsem šla za Ashley do pokoje. Ahojky Ash, řekla jsem nechtěla bys jít hrát ragby? Ashley zrovna řešila DÚ. Ahojky Car, jo, jasně půjdu, ale mohla bys chvilu počkat? Musím dělat domáčák z matiky. Zbývá mi už jenom jeden příklad. řekla Ash dost znuděně, protože koho by bavilo psát domácí úkoly? Já jsem jí odpověděla. Jo, jasně, že počkám. Nikam nespěchám.
   Po chvilce se mě Ash zeptala. Car, nevíš kolik je 15 260 x 820? Já jsem se na ni podivně podívala, protože tohle mi přišlo strašně lehký. Ash, ty to nevíš? To je ták lehký. Přece 12 513 200. Ash se na mě podívala a s úsměvem řekla. Ty si ták chytrá. Moc díky. řekla a psala takže dvanáct miliónů pět set třináct tisíc dvě stě. Tak mám to. Můžeme! řekla šťastně a šli jsme.
    Když jsme si s Ash házeli, tak jsem jí řekla co se dneska stalo. Ash, normálně dneska nám nějakej chlápek dal před barák balíček a mamka se šla mrknout co v něm je, no a v něm byl počál. A mamka se ho snaží prodat za padesát tisíc a půlku ceny dá mě! Super, ne? řekla jsem a Ash byla trochu smutná. Asi z toho, že tu půlku ceny nedostala právě ona. Nakonec ale začala mluvit. Hmmm, to je dobrý. A ohlásil se někdo? asi byla Ash trochu zvědavá. Ještě nikdo, protože mamka zatím nedala inzerát. odpověděla jsem Ash a chytila jsem míček. Aha, řekla Ash a zasnila se. A taky nevěděla kam hází míček a prudce ho hodila mým směrem. Já jsem křičela Ash!


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!
  • Co se Carmen stane?
  • Proč Carmen na Ash křičela?
                   TO SE DOZVÍTE VE 2. DÍLE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama